Říše průlomu: Síla víry a odpuštění

V Markovi 11:23 Bible prohlašuje:

„Amen, pravím vám, že kdokoli řekne této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘, a nebude pochybovat v srdci, ale uvěří, že se stane, co řekne; stane se mu, cokoli řekne.“

Tento verš odhaluje mocnou pravdu: pokud nepochybujeme a mluvíme z pozice víry, naše slova mají schopnost uskutečnit věci. Neexistují žádná omezení – i horu lze pohnout slovy, která prohlašujeme. Naše slova však musí být podložena vírou a pronášena s přesvědčením.

V dalším verši, Marek 11:24, Ježíš pokračuje:

„Proto vám pravím: Věřte, že dostanete cokoli, za co se modlíte, a bude vám to dáno.“

Tento verš zdůrazňuje postoj neochvějné víry v modlitbu. Ať už nám v cestě stojí jakákoli překážka, pokud se modlíme s vírou, tato překážka bude odstraněna. Ježíš nás učí o velké říši průlomu – dimenzi, kde neexistují žádná omezení a kde naše mluvená slova odpovídají naší víře.

Ve verši 25 však Ježíš dodává důležitou podmínku:

„A když stojíte a modlíte se, odpouštějte, co máte proti někomu, aby i váš Otec v nebesích odpustil vám vaše provinění.“

Mnozí se domnívají, že víra, která dokáže přenést hory, spočívá pouze v víře, ale Ježíš představuje další klíčový prvek: odpuštění. Když stojíme v modlitbě a věříme, že Bohu přijde nemožné, musíme také odpustit. Toto je božský princip. Než můžeme mluvit k horám, musíme se ujistit, že naše srdce jsou prostá neodpuštění.

Tato myšlenka je posílena v Matoušovi 5:23-24, kde Ježíš učí, že pokud přinášíme oběť k oltáři, ale máme nevyřešené problémy s bratrem, musíme se nejprve usmířit, než přineseme svou oběť. To ukazuje, že neodpuštění může být překážkou v našem průlomu. Nepřítel to ví a často rozdmýchává konflikty, aby nás držel spoutané a bránil nám v přístupu k vyšším sférám v Bohu.

Odpuštění je nezbytné pro duchovní povznesení. Modlitba Páně v Matoušovi 6:12 uvádí:

„A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme svým viníkům.“

Pokaždé, když Bůh oznamuje průlom a vzrůst, mluví také o odpuštění. To nám ukazuje, že určité oblasti požehnání jsou přístupné pouze tehdy, když se zbavíme minulých bolestí. Nepřítel to chápe a často zasévá sváry, zejména mezi rodinami, aby jim zabránil kráčet ve svém božském dědictví.

Mnoho církví a rodin se nedaří povznést se do vyšších dimenzí kvůli nevyřešenému neodpuštění. Pokud si přejeme kráčet ve větších sférách Boží moci a přízně, musíme se zbavit každé formy hořkosti a urážky. Lpění na zášti nám brání v postupu na další úroveň našeho osudu.

Kdykoli Bůh povýší muže nebo ženu, vzniká odpor. Proč? Protože nepřítel chce lidi chytit do pasti neodpuštění a zabránit jim v přijetí požehnání, která přicházejí skrze tyto pomazané jednotlivce. Nenechte se brzdit urážkou. Rozhodněte se denně odpouštět a žít v lásce, neboť tím odemykáte nové dimenze milosti a přízně.

Modlitby za průlom a odpuštění:

1. Otče, pokud mi byla nějaká říše uzavřena kvůli neodpuštění, pomoz mi žít v odpuštění, abych mohl/a získat přístup ke svým požehnáním.

2. Pane, každý člověk, kterého jsi poslal, aby mi žehnal, a proti kterému si nepřítel přeje, abych měl zášť, mi pomoz zůstat bez neodpuštění.

3. Otče, na každou úroveň, na kterou mě vedeš, nedovol, aby mi žádné semínko neodpuštění zabránilo vstoupit do ní.

4. Pane, každá oblast přízně, zaopatření a rozmnožení určená pro mě – kéž neodpuštění není kamenem úrazu k jejich přijetí.

5. Otče, dej nám náš každodenní chléb a milost žít v odpuštění, abychom nebyli v žádné oblasti svého života omezeni.

Bůh vám žehnej!