Odměna za vyznamenání: Klíče k maximalizaci Božího požehnání

Bible nám říká, že Ježíš nemohl ve svém rodném městě konat mocné skutky (Marek 6:5). Navzdory své touze uzdravovat a žehnat čelil omezením, která mu bránila v konání mnoha zázraků. Otázkou je: proč lidé v jeho rodném městě nepřijímali od Pána?

Odpověď spočívá v úctě. Lidé nectili Ježíše a tento nedostatek úcty jim bránil v přijímání Jeho požehnání (Marek 6:4). Úcta je nezbytná, protože člověk může pro vás přinést zázrak, průlom nebo slovo, ale bez úcty je pro něj těžké vám pomoci přijmout to, co Bůh chce ve vašem životě udělat.

Zamyslete se nad tím, jak by Bůh mohl chtít uvolnit přízeň skrze občanské autority, jako jsou politici, guvernéři nebo místní vůdci (Římanům 13:1-2). Pokud tyto autority nectíte, i když vám Bůh chce prospívat, váš postoj může zabránit plnému uvolnění Jeho požehnání. List Římanům nám říká, že občanské autority jsou Božími služebníky (Římanům 13:4). Dodržováním zákonů a projevováním úcty těm, kteří mají autoritu, si získáváte přízeň, kterou vám národ chová (Římanům 13:5).

Stejný princip platí i pro duchovní vůdce. Věci, které Bůh dal apoštolům nebo jiným vůdcům, jsou přístupné skrze úctu (1. Tesalonickým 5:12-13). Mnoho lidí dostává od národů nebo církví, jejichž jsou součástí, pouze částečnou odměnu, protože nectí ty, kteří jsou nad nimi postaveni. Úcta je klíčem k odemčení plného Božího požehnání ve vašem životě (Přísloví 3:9-10).

Existuje rozdíl mezi částečnou a plnou odměnou. Ježíš nemohl ve svém rodném městě vykonat mnoho zázraků, protože tam nebyla žádná úcta (Marek 6:5-6). Částečná odměna nastává, když je projevena nějaká forma úcty, ale ne v plném rozsahu. Je to podobné, jako když od národa nebo církve obdržíme pouze částečnou odměnu kvůli nedostatku úplné úcty.

Je důležité si uvědomit, že některé národy a systémy jsou nedokonalé. Navzdory tomu může úcta k těm, kteří jsou u moci, vést k prosperitě (1. Timoteovi 2:1-2). Národy, kde jsou vůdci ctěni, často prosperují, zatímco zneuctění vůdců může vést k neúspěchu a chudobě. Totéž platí pro církev: zneuctění duchovních vůdců může vést k jejímu pádu (Židům 13:17).

Úcta by se měla vztahovat nejen na vůdce, ale i na všechny kolem vás. Respektujte, vážte si a mějte druhé ve velké úctě (Filipským 2:3). Vyhýbejte se ukvapeným soudům a vždy projevujte úctu. Ctěte svého partnera/partnerku, vrstevníky a členy komunity. Uznání důležitosti druhých a praktikování úcty může vést k božské odměně (Efezským 5:22-33).

Vzpomínám si na svědectví drahé Boží ženy, která byla vdaná za proroka, ale díky svému postoji, v němž ctila proroka ve svém manželovi, mohla obdržet významná požehnání (Lukáš 6:38). To ilustruje, že zastávání úctyhodného postoje přináší božské odměny.

Projevujete ve svém životě úctu? Čest je víc než jen zdvořilé gesto; je to duchovní princip, který může výrazně ovlivnit váš život. Přijetím úcty odemykáte plnost Božího požehnání a přízně.

Ctěte každého, včetně těch, kteří mají autoritu, a lidí kolem vás. Tato praxe vám otevře dveře k větším božským odměnám a prosperitě (1. Petrův 2:17).

Bůh vám žehnej, když kráčíte s úctou a zažíváte plnost Jeho požehnání.